Přes noc se mi zdál takový divný sen
Přes noc se mi zdál takový divný sen. Sem odvedla brachu na trénink a co nevidim . nějakou bandu kluku a na zemi jeden kluk a oni do něho bez milosti mláti . řikam si no co jeto jeho věc co provedl ten kluk na té zemi. Ale mě to nedalo a tak jak sem se na ne dívala sem si všimla na tom klukovy cosi divného , vykřikla sem to snad ne . byl to Michal z Terinku a ti kluci do něho mlátí hlava nehlava , protože mam Michala strašně moc Rada a nemohla sem dal tak sem začala na ně řvát ať ho nechají jen že oni se mi vysmáli a já dal řvala ať ho nechají , ať přestanou ale oni nic jeden s těch kluku co do něho kopají ke mě přisel a vrazil mi facku ať tu neřvu , já jsme se naštvala přišla sem tam a začala Michala bránit vlastnim tělem takže sem všechni jeho rány dostávala já , já si mezitím všimla že se asi v bezvědomí. Nakonec jeden s těch kluku co do mě mlátily řekl ať už toho nechají ze sem holka a ze asi vážně toho kluka mam ráda , ale oni ne měli s toho radost , tak sem se naštvala ještě víc ale byla sem na pokraji svých sil ale nakonec sem se schopila a začala sjem je mlátit . konečne to zabralo , zdrhly! Ale co teď ??? Michla sem se snažila probrat , po patnácti minutách se mi to povedlo probral se ale nemohl se postavit ani chodit byl tak vyčerpaný. Vzala sem situaci do vlastnich rukou. Zvedla sem ho a zeptala kde bydli řekl mi adresu a přestal mluvit , já sem ho opřela o vlastni tělo ať nespadne , sotva se vláčel , ale nakonec jsme vyrazila , dorazily jsme k jeho baráku , prohledala jsem mu kapsi a vytáhla klíče, z posledních sil řekl ze bydli v 3 patře a nikdo není doma. Otevřela sem dveře vyzula sem ho já samozřejmně taky , odnesla sem ho do jeho pokoje tam sem ho položila na postel , zavolala sem mamce že se zdžím že kámoš měl nehodu.Šla sem do kuchyně pro lekarničku , ošetřila sem ho. A budila sem ho co 10 minut ať vím jestli žije , za nedlouho přišla jeho mamka . všechno sem ji řekla . A řekla ze ho odveze do nemocnice , áa sem řekla že už musím jit domu, nemocni jsem ale já vůbec nešla. Michalově mamce sem dala svoje číslo ať mi pak zavolá jak je na tom s zdravim. Do nemocnice sem ho navštívit nešla . po té bitce mě začalo strašně bolet rameno, šla sem teda k doktorce ta mi řekla ze mám zlomenou lopatku takže sem vyfasovala sádru a pár zašitých ran . jinak sem byla v pořádku. Michal dopadl par naražených zeber a rozseklou ruku a otřesem mozku. Po měsíci sem šla vyzvednout bráchu na trénink . postavila sem se mezi dveře a čekala až skončíi trénink , pořad jsem měla na ruce sádru kvůli té lopatce . protože mi ji museli tam dat dráty aby se to spevnilo,. V tom jak sem tam čekala si mě všimly kluci a začaly tleska , ja samo zřejmně nevědla co se děje ale v tom přisel Michal z Denisem a došlomi to . přišel z nádherným plysákem a růži . Poděkoval mi tam předevšema že sem mu zachránila život , a řekl mi proč , řikal kdyby do něho ještě delši dobu mlátily nemusel by teď byt. Já byla ráda že se uzdravil,. Byl se do mě ještě pořad stehy na ruce. Tak jsme si sedly do šatny a kecaly ptal se mě co se mi stalo a proč sem ho ochraňovala. Tak jsem mu řekla že ho miluju , mám v lopatce dráty a pár stehů na zádech. On se mi řekl že je do mě už nějakou dobu zabouchli ale bal se mi to ríct a tak mi tam vyznal lásku a já byla jako v sedmém nebi . A nakonec sem zeptal jestli snim nechci chodit . No co myslite že jsem mu rekla,?? Řekla sem mu ze snim teda budu chodit. Tak a chodíme spolu až do teď a jsme nejštastnějši pár na svetě a Denis nám to zavidí. The end . jo tohle se nestalo byl to jen příběh který se mi zdál a pokaždé mi změní život ve spánku , kežby seto někdy stalo , ale to se nikdy nestano bo on mě nechce . No jo život je krutý musíme se stím naučit zít. Však se jednou někdo najde kdo by chtěl semnou chodit . =DBrácha mluvil z Michalem , a ten mu řekl ze mě chce a že kdy sním budu chodit ,tak mam přijít že až budou závody tak že pošlu bráchu za ním a řekne mu ať za mnou príjde a já mu řeknu že bych chtěla strašně moc sním chodit , no snad mi to výjde.














